Přejít k obsahu
Kvantitativní výzkumBakalářské studium / Magisterské studium

Jak uvádět statistické výsledky t-testů, korelací a regrese podle APA

Praktický návod, jak uvádět statistické výsledky t-testů, korelací a regrese v akademické práci podle APA, včetně vzorových vět, chyb a kontrolního seznamu.

Tým akademického psaní Texio19 min čtení
Tři datové grafy propojené šipkou a oranžovým bodem — jak uvádět statistické výsledky
Tři typy kvantitativních výsledků převedené do jednotného akademického zápisu podle APA.

Statistické výsledky v APA se uvádějí tak, aby čtenář viděl použitý test, hodnotu testové statistiky, stupně volnosti, p-hodnotu, velikost efektu a krátkou interpretaci ve vztahu k hypotéze. Nestačí opsat výstup ze softwaru; výsledek musí být převeden do věty, tabulky nebo odstavce, který odpovídá výzkumné otázce a metodologii práce.

Jak uvádět statistické výsledky t-testů, korelací a regrese podle APA

Máte hotovou analýzu, software vyplivl tabulky plné čísel a najednou není jasné, jak uvádět statistické výsledky tak, aby to nepůsobilo jako neupravený výstup z SPSS, Jamovi, R nebo Excelu. Víte, že máte napsat p-hodnotu, možná i t, r nebo R², ale nejste si jistí, co patří do textu, co do tabulky a co už je zbytečný detail. Vedoucí práce přitom obvykle nechce jen „vyšel signifikantní rozdíl“, ale větu, která spojí test, proměnné, hypotézu a význam výsledku. U bakalářských a diplomových prací navíc často stačí několik správně napsaných výsledkových odstavců, ale právě v nich studenti dělají nejvíc formálních chyb.

Statistické výsledky v APA se uvádějí tak, aby čtenář viděl použitý test, hodnotu testové statistiky, stupně volnosti, p-hodnotu, velikost efektu a stručnou interpretaci ve vztahu k hypotéze. Nestačí opsat výstup ze softwaru; výsledek musí být převeden do věty, tabulky nebo odstavce, který odpovídá výzkumné otázce a metodologii práce.

In this guide

Jak správně uvádět statistické výsledky v APA?

Statistické výsledky v APA zapisujte ve formátu: použitý test, testová statistika, stupně volnosti, p-hodnota, případně interval spolehlivosti, velikost efektu a věcná interpretace. Symboly statistických ukazatelů se v APA obvykle píší kurzívou, hodnoty se zaokrouhlují konzistentně a p-hodnota se nepopisuje jako důkaz pravdy hypotézy. Text má odpovědět na otázku, co výsledek znamená pro vaši výzkumnou otázku, ne jen zopakovat čísla.

Základní stavební prvky zápisu

Testová statistika je číselná hodnota vypočtená testem, například t, r, F nebo β. Stupně volnosti jsou parametr výpočtu, který se u t-testu píše jako t(df) a u regresního modelu například jako F(df1, df2). p-hodnota je pravděpodobnost získání stejně nebo více extrémního výsledku za předpokladu nulové hypotézy; neříká, že hypotéza je „na 95 % pravdivá“. Velikost efektu popisuje praktickou sílu vztahu nebo rozdílu, například Cohenovo d, Pearsonovo r, R² nebo standardizované β.

U českých univerzit bývá častý kompromis: práce je psaná česky, ale používá styl APA. V takovém případě můžete mít české věty, ale statistický zápis držte v podobě APA: „Rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný, t(58) = 2.41, p = .019, d = 0.62.“ Pokud vaše katedra trvá na české desetinné čárce, řiďte se interní šablonou, ale v čistém APA zápisu se běžně používá desetinná tečka.

Text, tabulka nebo obojí

Krátké výsledky pište přímo do textu. Pokud máte jeden t-test, jednu korelaci nebo jeden jednoduchý regresní model, obvykle stačí odstavec ve výsledkové kapitole. Tabulka dává smysl tehdy, když porovnáváte více skupin, uvádíte celou korelační matici nebo prezentujete regresní model s více prediktory. Dvojí uvádění stejných čísel v plném rozsahu v textu i tabulce čtenáře spíš zatěžuje.

Konkrétní příklad z psychologie: u bakalářské práce o vztahu mezi úzkostí a kvalitou spánku můžete v textu uvést hlavní korelaci a v tabulce nechat popisné statistiky. V práci z ošetřovatelství o adherenci k medikaci po propuštění do domácí péče může být přehlednější tabulka průměrů pro intervenční a kontrolní skupinu, zatímco věta pod tabulkou uvede výsledek t-testu. U managementu, například při zkoumání vztahu mezi vnímanou kvalitou služby a záměrem znovu nakoupit, bývá vhodná regresní tabulka s prediktory, β, t a p.

Od výstupu softwaru k akademické větě

Software vám dá surový materiál, ale akademický text vyžaduje výběr. Ze SPSS tabulky „Independent Samples Test“ nepotřebujete opsat každý řádek; potřebujete správnou variantu testu podle Leveneova testu, hodnotu t, stupně volnosti, p a případně Cohenovo d. Z korelační matice nepotřebujete popsat každé číslo, pokud některé vztahy neodpovídají hypotézám nebo výzkumným otázkám.

Praktický postup může vypadat takto:

  1. Najděte test, který skutečně odpovídá vaší hypotéze nebo otázce.
  2. Vyberte jen hodnoty nutné pro APA zápis.
  3. Ověřte, zda píšete správné stupně volnosti a správnou p-hodnotu.
  4. Doplňte velikost efektu, pokud ji katedra nebo vedoucí očekává.
  5. Přidejte jednu větu, která výsledek interpretuje věcně, ne jen statisticky.

Pokud si nejste jistí, zda jste zvolili vhodný test, vraťte se k logice proměnných a designu. Pomůže vám rozlišit, zda řešíte rozdíl mezi skupinami, vztah mezi dvěma proměnnými nebo predikci jedné proměnné pomocí více prediktorů; k tomu se hodí také článek Rozhodování při výběru statistického testu.

Co musí obsahovat reportování t-testu APA?

Reportování t-testu APA musí uvést typ t-testu, porovnávané skupiny nebo měření, průměry a směrodatné odchylky, hodnotu t, stupně volnosti, p-hodnotu a ideálně velikost efektu. Věta má jasně říct, zda byl rozdíl statisticky významný a jakým směrem šel. U párového t-testu nezapomeňte, že porovnáváte dvě měření u stejných osob, ne dvě nezávislé skupiny.

Nezávislý t-test

Nezávislý t-test porovnává průměry dvou nezávislých skupin, například studentů denního a kombinovaného studia. Zápis může vypadat takto: „Studenti denního studia dosáhli vyššího skóre akademické angažovanosti (M = 4.12, SD = 0.71) než studenti kombinovaného studia (M = 3.68, SD = 0.83), t(86) = 2.64, p = .010, d = 0.57.“ Tato věta obsahuje směr rozdílu, popisné statistiky, testovou statistiku i efekt.

V ošetřovatelství by podobný zápis mohl porovnávat pacienty, kteří po propuštění dostali edukační telefonát, a pacienty bez této podpory. Modelová věta: „Pacienti s následným edukačním telefonátem vykázali vyšší skóre adherence k medikaci (M = 8.10, SD = 1.22) než pacienti v běžné péči (M = 7.34, SD = 1.48), t(74) = 2.38, p = .020, d = 0.56.“ Čtenář okamžitě vidí, která skupina měla vyšší hodnotu a jak silný rozdíl přibližně byl.

Párový t-test

Párový t-test porovnává dvě měření u stejné skupiny, například skóre před kurzem a po kurzu. V pedagogickém výzkumu může jít o test znalostí před zavedením nové výukové metody a po ní. Zápis by mohl znít: „Skóre znalostního testu bylo po čtyřtýdenním kurzu vyšší (M = 78.40, SD = 9.15) než před kurzem (M = 70.25, SD = 10.02), t(39) = 4.11, p < .001, d = 0.65.“

U párového t-testu si hlídejte, že stupně volnosti odpovídají počtu párů minus jedna. Pokud máte 40 studentů měřených dvakrát, zápis t(39) dává smysl. Pokud napíšete t(78), vypadá to, jako byste omylem zacházeli s předtestem a potestem jako se dvěma nezávislými skupinami.

Co dělat s nesignifikantním výsledkem

Nesignifikantní výsledek se neignoruje. Pokud hypotéza předpokládala rozdíl a test jej neprokázal, napište to přímo: „Rozdíl ve skóre pracovní spokojenosti mezi zaměstnanci s flexibilní pracovní dobou a bez ní nebyl statisticky významný, t(112) = 1.21, p = .229, d = 0.23.“ Taková formulace je lepší než věta „hypotéza se nepotvrdila“ bez čísel.

Nepište, že „mezi skupinami není žádný rozdíl“, pokud máte pouze nesignifikantní test. Přesnější je, že „analýza neprokázala statisticky významný rozdíl“. To je důležité hlavně u menších vzorků v seminárních, bakalářských nebo diplomových pracích, kde nízká statistická síla může zakrýt i věcně zajímavý efekt.

Jak má vypadat korelace APA zápis?

Korelace APA zápis uvádí typ korelačního koeficientu, počet pozorování nebo stupně volnosti, hodnotu korelace, p-hodnotu a slovní interpretaci směru i síly vztahu. U Pearsonovy korelace se běžně píše r(df) = hodnota, p = hodnota. Čtenář musí poznat, které dvě proměnné spolu souvisejí a zda jde o pozitivní, nebo negativní vztah.

Pearsonova korelace ve větě

Pearsonova korelace měří lineární vztah mezi dvěma spojitými proměnnými. V psychologii můžete napsat: „Mezi úzkostí a subjektivní kvalitou spánku byla zjištěna středně silná negativní korelace, r(118) = −.42, p < .001.“ Tato věta znamená, že vyšší úzkost souvisela s nižší kvalitou spánku, pokud je škála kvality nastavena tak, že vyšší číslo znamená lepší spánek.

U korelací je snadné zaměnit směr vztahu za kauzalitu. Korelace neříká, že úzkost způsobuje horší spánek, ani že horší spánek způsobuje úzkost. Pokud váš design není experimentální nebo longitudinální s jasnou argumentací, držte se formulací „souvisí“, „je spojeno“ nebo „byl zjištěn vztah“.

Korelační matice a více proměnných

Pokud máte více proměnných, bývá přehlednější korelační matice. V textu pak vybírejte jen vztahy, které odpovídají hypotézám. Například u práce z managementu můžete mít proměnné pracovní autonomie, pracovní spokojenost, vyhoření a záměr odejít z organizace. Do textu patří hlavní korelace mezi spokojeností a záměrem odejít; ostatní hodnoty může čtenář najít v tabulce.

Ukázka textu k tabulce: „Jak ukazuje korelační matice, pracovní spokojenost negativně souvisela se záměrem odejít z organizace, r(156) = −.51, p < .001. Vyšší autonomie zároveň pozitivně souvisela s pracovní spokojeností, r(156) = .38, p < .001.“ Takový zápis je čitelnější než věta, která za sebou řadí deset koeficientů bez interpretace.

Pearson, Spearman a škály

Spearmanova korelace je neparametrická korelace používaná například u ordinálních dat nebo při porušení předpokladů Pearsonovy korelace. V APA zápisu se často uvádí řecké rho nebo zkratka rs podle zvyklostí školy. V českých pracích je vhodné nejprve v metodice uvést, proč byl použit Spearmanův koeficient, a ve výsledcích pak zachovat jednotný zápis.

Pokud teprve definujete proměnné, vraťte se k tomu, co přesně měříte. Užitečné je rozlišit nezávislé a závislé proměnné, škálové položky a souhrnné skóre; k tomu se hodí článek Převod pojmu na měřitelnou proměnnou. Korelace mezi „motivací“ a „výkonem“ bez jasného měření je slabá i tehdy, když zápis r a p formálně vypadá správně.

Jak se píšou regrese APA výsledky?

Regrese APA výsledky se zapisují tak, aby bylo jasné, jak dobře model vysvětluje závislou proměnnou a které prediktory k vysvětlení přispívají. Uveďte typ regrese, R² nebo upravené R², test celého modelu, koeficienty prediktorů a p-hodnoty. Interpretace má oddělit celkový model od jednotlivých prediktorů.

Celkový model

Regresní model odhaduje vztah mezi jednou závislou proměnnou a jedním nebo více prediktory. U jednoduché lineární regrese můžete napsat: „Vnímaná kvalita služby významně predikovala záměr znovu nakoupit, F(1, 142) = 36.84, p < .001, R² = .21.“ Tato věta říká, že model jako celek vysvětlil 21 % variability závislé proměnné.

U vícenásobné regrese potřebujete oddělit model od prediktorů. Například: „Model zahrnující pracovní autonomii, pracovní zátěž a podporu nadřízeného statisticky významně predikoval pracovní spokojenost, F(3, 184) = 28.17, p < .001, R² = .31.“ Až potom pište, který prediktor byl významný: „Nejsilnějším prediktorem byla podpora nadřízeného, β = .41, t = 5.92, p < .001.“

Koeficienty prediktorů

Nestandardizovaný koeficient B říká, o kolik jednotek se změní závislá proměnná při změně prediktoru o jednu jednotku. Standardizovaný koeficient β umožňuje porovnat relativní sílu prediktorů, protože je převeden na společnou škálu. U studentských prací bývá vhodné uvádět oba koeficienty v tabulce a v textu interpretovat hlavně standardizované β a směr vztahu.

Příklad z pedagogiky: „Po kontrole předchozího prospěchu byl čas věnovaný samostatné přípravě pozitivním prediktorem výsledku závěrečného testu, β = .29, t = 3.44, p = .001.“ Pokud přidáte věcnou interpretaci, věta je silnější: „Studenti, kteří uváděli delší pravidelnou přípravu, dosahovali vyššího skóre i po zohlednění předchozího prospěchu.“

Tabulka regresních výsledků

Regresní výsledky často vypadají lépe v tabulce než v dlouhém odstavci. Tabulka může obsahovat prediktor, B, SE, β, t a p. V textu pak nepřepisujte každý řádek; vyberte hlavní závěr a odkažte na tabulku. Pokud máte hierarchickou regresi, popište také změnu vysvětlené variance mezi bloky, například ΔR².

U regresí je potřeba být opatrný s jazykem. Pokud máte průřezový dotazník, pište „predikoval“ nebo „souvisel s“, ale netvrďte automaticky příčinu. Slovo „prediktor“ v regresi neznamená, že jste prokázali kauzální mechanismus. Pokud metodologie práce stojí na kvantitativním designu, pomůže mít už v metodické kapitole jasně popsané proměnné, hypotézy a analytický plán; viz Postup metodologické kapitoly od designu k analýze.

Jak propojit statistické výsledky s hypotézami a výzkumnou otázkou?

Statistické výsledky propojte s hypotézami tak, že po číselném zápisu uvedete, zda výsledek podporuje očekávaný vztah nebo rozdíl. Nepište jen „hypotéza byla potvrzena“; ukažte, jak konkrétní hodnota testu odpovídá formulované hypotéze. Dobré propojení chrání práci před dojmem, že analýzy byly vybrány náhodně až po sběru dat.

Od hypotézy k testu

Každá hypotéza má naznačovat, jaký test použijete. Pokud hypotéza říká, že „studenti s pravidelnou přípravou dosáhnou vyššího skóre než studenti bez pravidelné přípravy“, pravděpodobně míříte na porovnání dvou skupin. Pokud říká, že „vyšší míra pracovní autonomie souvisí s vyšší pracovní spokojeností“, směřuje ke korelaci nebo regresi. Pokud hypotéza mluví o tom, že několik faktorů predikuje výsledek, potřebujete regresní model.

Tento vztah mezi cílem, otázkou a hypotézami je dobré nastavit ještě před analýzou. Jinak vzniká častý problém: kapitola výsledků obsahuje testy, které neodpovídají výzkumným otázkám. Pokud si potřebujete srovnat logiku cíle a hypotéz, užitečný je text Vztah mezi cílem práce a hypotézami.

Srovnání slabého a silnějšího propojení

Slabý studentský zápisSilnější akademický zápis
„Hypotéza H1 se potvrdila, protože p je menší než 0,05.“„Výsledek podpořil hypotézu H1: studenti s pravidelnou přípravou dosáhli vyššího skóre než studenti bez pravidelné přípravy, t(68) = 2.73, p = .008, d = 0.66.“
„Korelace vyšla významná.“„Mezi pracovní autonomií a pracovní spokojeností byla zjištěna pozitivní korelace, r(154) = .39, p < .001, což odpovídá předpokládanému směru vztahu v H2.“
„Regrese ukázala, že model je dobrý.“„Regresní model vysvětlil 31 % variability pracovní spokojenosti, F(3, 184) = 28.17, p < .001, přičemž významným prediktorem byla zejména podpora nadřízeného.“
„Výsledek nebyl signifikantní, takže hypotéza je špatně.“„Analýza neprokázala statisticky významný rozdíl mezi skupinami, t(52) = 0.84, p = .405; hypotéza H3 proto nebyla empiricky podpořena.“

Silnější verze neznamená delší verzi. Je přesnější, protože obsahuje konkrétní proměnné, směr výsledku, statistický zápis a opatrnou interpretaci. V české bakalářské nebo diplomové práci tím zároveň ukazujete, že rozumíte vazbě mezi metodologií, výsledky a diskusí.

Pozor na jazyk „potvrzení“

U studentských prací se často píše, že hypotéza „byla potvrzena“. Někteří vedoucí to tolerují, jiní preferují formulaci „byla podpořena“ nebo „nebyla podpořena“. Opatrnější jazyk je bezpečnější, protože statistický test obvykle neposkytuje absolutní potvrzení teorie, ale empirický výsledek v daném vzorku.

Místo „bylo prokázáno, že motivace zvyšuje výkon“ napište: „Výsledek naznačuje pozitivní vztah mezi motivací a výkonem v analyzovaném vzorku.“ Pokud šlo o experiment s vhodnou kontrolou, můžete být o něco silnější, ale i tam je potřeba držet se designu studie a rozsahu dat.

Jaké chyby studenti nejčastěji dělají při uvádění statistických výsledků?

Studenti nejčastěji chybují tím, že opisují výstupy ze softwaru, neuvádějí velikost efektu, pletou si statistickou významnost s věcným významem a píší kauzální závěry z korelací. Častá je také nekonzistence v desetinných místech, symbolech a formátu APA. Tyto chyby zbytečně snižují důvěryhodnost výsledkové kapitoly, i když samotná analýza může být zvolená správně.

Konkrétní chyby a opravy

  1. Zápis „p = 0.000“
    Studentský příklad: „Výsledek byl významný, t(58) = 4.82, p = 0.000.“
    Oprava: V APA se nepíše p = .000, protože p-hodnota není přesně nula. Pište p < .001.

  2. Chybějící směr rozdílu nebo vztahu
    Studentský příklad: „Mezi skupinami byl statisticky významný rozdíl, t(86) = 2.64, p = .010.“
    Oprava: Doplňte, která skupina měla vyšší průměr: „Studenti denního studia dosáhli vyššího skóre než studenti kombinovaného studia…“

  3. Korelace popsaná jako příčina
    Studentský příklad: „Vyšší úzkost způsobila horší spánek, r(118) = −.42, p < .001.“
    Oprava: Pokud jde o korelační design, napište: „Vyšší úzkost souvisela s nižší kvalitou spánku.“

  4. Regrese bez informace o modelu
    Studentský příklad: „Podpora nadřízeného byla významná, p < .001.“
    Oprava: Uveďte také model: „Model statisticky významně predikoval pracovní spokojenost, F(3, 184) = 28.17, p < .001, R² = .31; podpora nadřízeného byla významným prediktorem, β = .41, p < .001.“

  5. Výsledek bez návaznosti na hypotézu
    Studentský příklad: „Byl proveden t-test a korelace.“
    Oprava: Připojte výsledek k otázce: „T-test ověřoval H1, podle níž měli studenti s pravidelnou přípravou dosáhnout vyššího skóre.“

Formální nekonzistence

Statistické výsledky v APA působí důvěryhodně jen tehdy, když jsou formálně jednotné. Pokud jednou píšete p = 0.03, podruhé p=,03 a potřetí „sig. 0,030“, čtenář má pocit, že kapitola nebyla zkontrolována. Zvolte jednotný styl podle požadavků školy a držte se ho v celé práci.

Častá chyba se týká i počtu desetinných míst. U p-hodnot se obvykle používají tři desetinná místa, u průměrů a směrodatných odchylek často dvě. Nejde o neměnné pravidlo pro každou katedru, ale konzistence je důležitější než mechanické opisování všech desetinných míst ze softwaru.

Jak upravit slabý zápis výsledků na silnější akademickou formulaci?

Slabý zápis výsledků upravíte tak, že doplníte proměnné, směr výsledku, statistické hodnoty, velikost efektu a věcnou interpretaci. Z věty „výsledek vyšel“ udělejte větu, která odpovídá na výzkumnou otázku. Akademická formulace má být přesná, ale nemusí být zbytečně složitá.

Před úpravou a po úpravě

Slabé: „Byla provedena korelace mezi motivací a výkonem. Vyšla významně, takže motivace ovlivňuje výkon.“

Silnější: „Mezi studijní motivací a výsledkem závěrečného testu byla zjištěna pozitivní korelace, r(96) = .34, p = .001. Vyšší motivace tedy v analyzovaném vzorku souvisela s vyšším testovým skóre, což podporuje hypotézu H1.“

Silnější verze je lepší ze tří důvodů. Zaprvé pojmenovává proměnné konkrétněji než „motivace“ a „výkon“. Zadruhé uvádí statistický zápis podle APA. Zatřetí nepřehání kauzální závěr a používá formulaci „souvisela“.

Minišablony pro tři běžné testy

U t-testu můžete použít strukturu: „Skupina A dosáhla [vyššího/nižšího] skóre v proměnné X (M = …, SD = …) než skupina B (M = …, SD = …), t(df) = …, p = …, d = ….“ Potom doplňte, zda výsledek podporuje hypotézu.

U korelace funguje struktura: „Mezi proměnnou X a proměnnou Y byla zjištěna [pozitivní/negativní] korelace, r(df) = …, p = ….“ Přidejte větu „Vyšší hodnoty X tedy souvisely s vyššími/nižšími hodnotami Y.“ Pokud pracujete se Spearmanem, uveďte použitý koeficient konzistentně.

U regrese pište zvlášť model a prediktory: „Model zahrnující prediktory X, Y a Z statisticky významně predikoval proměnnou A, F(df1, df2) = …, p = …, R² = ….“ Poté: „Významným prediktorem byl X, β = …, t = …, p = ….“

Kde začíná diskuse

Výsledková kapitola má uvést, co analýza ukázala. Diskuse má vysvětlit, proč to mohlo vyjít právě tak, jak to vyšlo, a jak výsledek souvisí s literaturou. Pokud ve výsledcích začnete rozebírat, že „studenti možná neměli dost času kvůli pracovnímu vytížení“, už se posouváte do diskuse.

Ve výsledcích stačí: „Hypotéza H2 nebyla podpořena, protože vztah mezi pracovní zátěží a pracovní spokojeností nebyl statisticky významný, r(142) = −.11, p = .184.“ V diskusi pak můžete zvažovat velikost vzorku, kvalitu měření, složení respondentů nebo rozdíly oproti předchozím studiím.

Jak poznáte, že máte statistické výsledky v APA připravené k odevzdání?

Výsledky jsou připravené k odevzdání, pokud každý test odpovídá výzkumné otázce, zápis je konzistentní, hodnoty jsou správně zaokrouhlené a interpretace nepřekračuje možnosti dat. Čtenář by měl bez hledání poznat, co bylo testováno, jaký byl výsledek a co to znamená pro hypotézu. Poslední kontrola má zachytit hlavně chybějící proměnné, špatné p-hodnoty a přehnané závěry.

Kontrola logiky před kontrolou formátu

Nezačínejte jen kurzívou a tečkami. Nejprve si ověřte, že každá analýza má důvod. Pokud máte výzkumnou otázku o rozdílu mezi dvěma skupinami, ale uvádíte korelaci, něco nesedí. Pokud máte regresi se třemi prediktory, ale hypotézy mluví jen o jednom vztahu, vysvětlete, proč model obsahuje i další proměnné.

Dobrá kontrolní otázka zní: „Kdybych odstranil tuto analýzu, chyběla by odpověď na některou hypotézu nebo otázku?“ Pokud ne, výsledek možná do hlavního textu nepatří. Může zůstat v příloze nebo vůbec nemusí být uváděn.

Before you move on: kontrolní seznam pro zápis statistických výsledků

  • Každý uvedený test odpovídá konkrétní hypotéze nebo výzkumné otázce.
  • U t-testu jsou uvedeny skupiny nebo měření, M, SD, t, df, p a ideálně d.
  • U korelace je uveden typ korelace, dvojice proměnných, směr vztahu, r nebo odpovídající koeficient a p.
  • U regrese je uveden celkový model, F, df, p, R² a koeficienty hlavních prediktorů.
  • p-hodnota není zapsaná jako p = .000.
  • Symboly statistických ukazatelů jsou formátované jednotně podle APA.
  • Věty rozlišují statistickou významnost a věcný význam.
  • Korelace nejsou interpretovány jako důkaz příčiny.
  • Nesignifikantní výsledky nejsou vynechané, pokud odpovídají hypotéze.
  • Text výsledků neobsahuje dlouhou diskusi příčin a souvislostí s literaturou.
  • Tabulky neopakují zbytečně všechna čísla, která už jsou v textu.
  • Závěr u každé hypotézy je formulován opatrně: „podpořena“, „nebyla podpořena“ nebo obdobně podle pokynů školy.

Poslední sladění s metodikou

Výsledková kapitola nesmí působit jako samostatný ostrov. Proměnné, testy a hypotézy se mají jmenovat stejně jako v metodologii. Pokud v metodice píšete „akademická angažovanost“ a ve výsledcích najednou „aktivita studentů“, čtenář může pochybovat, zda jde o stejnou proměnnou.

Před odevzdáním porovnejte tři části: metodologii, výsledky a diskusi. Metodologie slibuje, co budete měřit a jak to budete analyzovat. Výsledky ukazují číselnou odpověď. Diskuse vysvětluje význam výsledku, limity a vztah k odborným zdrojům. Pokud tyto části drží pohromadě, statistické výsledky v APA budou působit přesvědčivě i bez zbytečně složitého jazyka.

Doporučené interní odkazy

(Metadata pro systém — tuto sekci neodstraňujte)

Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi p-hodnotou a velikostí efektu?

p-hodnota říká, zda je výsledek statisticky významný při daném modelu a vzorku. Velikost efektu říká, jak silný nebo věcně výrazný rozdíl či vztah je. V APA zápisu je dobré uvádět obojí, protože malá p-hodnota sama o sobě neříká, zda má výsledek praktický význam.

Kolik desetinných míst mám uvádět u statistických výsledků?

Nejčastěji se p-hodnoty uvádějí na tři desetinná místa a průměry nebo směrodatné odchylky na dvě. Důležitá je konzistence v celé práci a respektování pokynů katedry. Pokud používáte APA, nepište *p* = .000; použijte *p* < .001.

Můžu v bakalářské nebo diplomové práci napsat, že hypotéza byla potvrzena?

Můžete, pokud to vaše katedra přijímá, ale bezpečnější formulace je „hypotéza byla podpořena“ nebo „nebyla podpořena“. Statistický test obvykle nepředstavuje absolutní potvrzení hypotézy. Opatrnější jazyk působí akademicky přesněji.

Musím uvádět tabulku, když mám jen jeden t-test?

Nemusíte, pokud je výsledek přehledně uvedený v textu. U jednoho t-testu často stačí jedna dobře napsaná věta s průměry, směrodatnými odchylkami, *t*, df, *p* a velikostí efektu. Tabulka je vhodnější při více skupinách, více proměnných nebo větším množství výsledků.

Jak poznám, jestli mám použít t-test, korelaci nebo regresi?

T-test použijte, když porovnáváte průměry dvou skupin nebo dvou měření. Korelaci použijte, když zkoumáte vztah mezi dvěma proměnnými. Regresi použijte, když chcete odhadnout závislou proměnnou pomocí jednoho nebo více prediktorů.